Denik
3. den
Pondělí 23. července

Ujetá vzdálenost:51 km
Čas:2:45 h
Průměrná rychlost:18,44 km/h
Trasa
Loket - Sokolov - Kynšperk nad Ohří - Františkovy Lázně

Ráno nás okolní stany budí nějak moc brzo, ale nenecháváme se zvyklat a s Marťou spíme dál. Peťa navazuje kontakty s místními lidmi a Roman neustále počítá, kolik lidí tu projde s kárkou a senem ;) Sušíme extrémě mokré (zadýchané) stany a snídáme dobrůtky od dobrých lidí.

Loket - nádvoří a věž

V 9.00 hod. přijíždíme k hradu - tentokrát i se Zdeňkou. Celkem lehce jsme uhádali studentskou slevu, ale žel bez průvodce. Kocháme se věžičkou a vězením, kde si na sobě zkoušíme mučící praktiky. Na Lokti jsou vystaveny Šetlíkovy obrazy - je tam Kája, Dáša, Lenka (Zajíc napsal LEKA a Roman to opravil na Lenka). Nejlepší maxifotka byl portrét missky Salačové - nemůžeme si vzpomět na její křestní jméno, tak se jí tímto omlouváme), ale vypli nám světla a ani nám nehrála hudba. Hned to musela Martina zapsat do knihy přání a stížností.

Na náměstíčku se ještě krmíme nanukama a pomalu vyrážíme na další cestu. Franta zradil - letos nějak nemůže a připravuje se na rodičovské povinnosti. Projíždíme Sokolovem a zastavujeme se v malé vesničce Citice na pivo. Je ale pondělí a prý mají zavříno. Jedeme tedy dál a cestou škubeme třešeň a za chvíli již dorážíme do Chlumu S.M. Zde spadl na držku jeden z Horizonu (Honza dodává, že stříbrný) a ulomil si roh. Hladovější část týmu si dává v hospodě baštu, ta méně hladovější na ně čeká a hlídá kola (já do hospody nejdu, páč jsem naštvaný ... no comment).

Prohlížíme si překrásné městečko Kynšperk a jsme šokováni tou nádherou (kterou nemůžeme najít). Ptáme se, jestli to je skutečně náměstí a místní nám potvrdili, že jo. Po půl hodině se holkám konečně podařilo najít obchod s nanuky. Mají tu na zemi i rozsypaný céčka. Peťa toto město nazývá "totalitním". Roman však míní, že je spíš "kumunistické", tak nevím, na čem jsem :) I koše jsou komunistické - usnul tu čert, lišky tu dávají ... Kola jim tu vržou a s autama tu jezdí jak blázni. Jen Martě se tu moc líbí. Čím to asi je? Právě se dovídám, že mám spálený krk, takže končím.

Už i Peťa zradila - veze se se Švanďákama. Vyrážíme tedy už jen ve čtyřech. Valíme jak sviňa - skoro ani já jim nestačím. Jedenkrát míjíme cestu - nechtělo se nám ke kravínu, ale po chvíli tam vyrážíme a po hrbolaté stezce valíme směr "Švandovy" lázně. Pod Romanovým vedením razíme zcela napřímo do kempu Amerika - zcela odpudivý název, ale snažím si vsugerovat, že tím myslí Peru, Bolívii, Chille, ... ;) Jediný nechlastající člen našeho týmu - Marťa - se nabídl, že bude hlídat kola a my tu do sebe hážem už druhé pivo. Peťa je zde velice spokojená a už se těší do sprch, protože už prý není moc čistá. Koupáme, koupáme, hážeme talířem, hážeme talířem. Konečně jdeme papat. Vybíráme z bohatého jídelníčku. Honzovi nakonec donesli výtečný sýr, Petě a Zdeňce nedoneslli ani salát ani palačinku. Peťa si nakonec nedává nic a Zdeňka musí mít pořádný hlad, neb si dává mé standartní jídlo: -p-á-r-e-k- mňam, ten už jsem dlouho neměl. Marťa zatím telefonuje své kámošce a před námi jí říká, jak je blbá :-) Platíme a šílený číšník nám předvádí, jak mu funguje jeho kalkulačka (moc ne). Večer kecáme dlouho před stany a budíme široké okolí.

-dobrů noc-
Fotošky: 1. den 2. den 3. den 4. den 5. den 6. den 7. den 8. den
Deník: 1. den 2. den 3. den 4. den 5. den 6. den 7. den 8. den

Deník • KolistiFotoškyMapaÚvod