Denik
5. den
Středa 25. července

Ujetá vzdálenost:56 km
Čas:3:48 h
Průměrná rychlost:14,73 km/h
Trasa
Františkovy lázně - Cheb - Lázně Kynžvart - Mariánské Lázně

Po becherové noci se mi nechce moc vstávat, ale přemáhám se a už v 9 hodin jsme u snídaně. Dnes s námi Marťa nesnídá a tak máme čaje o 6 korun dražší než obvykle - zato máme velké pohárky a velké a čisté lžíce. Balíme stany po dvou denní noci (za 30 Kč na osobu). Popojíždíme do Chebu po skvělé cestě, vybrané Romanem na míru pro mašinu. Prohlížíme hrad, kde Marťa vytýká Romanovi, že si koupil zbytečně drahou vstupenku. Koukáme z věže (Romana přímo "nepotěšila") - prý to nestálo ani za 30 Kč ani za 15 Kč a už vůbec ne za 7 Kč. Marťa se s námi loučí a už uhání zpět do Brna. Na náměstí v Chebu nalézáme perfektní levnou hospůdku (papu za 55 Kč a s polívkou za 60 Kč).

Na náměstí v Chebu před Špalíčkem

Vyrážíme dál na Starý Hrozňatov, kde navštěvujeme Loretu - k ní šlapeme do šíleného kopce (kolem zříceniny hradu). Peťa zrazuje a dál jede se Švanďákama hledat do Kynžvartu hospodu na večeři. Já, Honza a Roman jedeme tedy na kolech dál, ale začínají pěkné hrby a kopce. Zastavujeme v Kozlech, kde dáváme piváky - dvě za 18 a jedno s čtyřma za 20. Sjíždíme brutální kopec a pak nás čeká asi kilometrový výstup, který nemůžeme vytlačit, natož vyjet. Jedeme krásnou silničkou a zastavujeme u plantáží bolševníků (viz foto) ani Zajíc nedosáhne na květ.

Loreta ve Starém Hrozňatově

Konečně dojíždíme do Kynžvartu, kde obdivujeme "hezký" zámek s nepovedenou fasádou - části výpravy se zámek velice líbí (odborník pokaženou fasádu tohoto zámku vidí, ale vy si toho ani nevšimnete). Dáváme večeři ve videokavárně - poháry, držťkovka, Peťa si libuje smažák, který nemůže ani dojíst a my s Honzou dáváme zmrzliny a zapíjíme je pivem. Za zmínku stojí i bramboráčky (písečné). Náš cíl je nyní zaječí pramen, který však nemůžeme najít, dovádíme na kupkách sena, hledáme rozhlednu a místo ní nalézáme "Krále smrků" - paráda - na pokraji smrti hladem, na pokraji smrti vysílením, ale stálo to zato. Teď už snad pojedeme jen z kopce. Fotíme konečně makro - Zajíc objevil na zemi krásné černé dlouhé slimoše s vysunutýma tykadlama - problém nastává pouze se zaostřením se zajícovým fotoaparátem. Dojíždíme konečně do Marjánek ke hřbitovu a za chvíli jsme už v kempu. Netěšíme se na kopec, který budeme zítra vyjíždět zpět do Marjánek.

Král smrků - kvůli němu jsme odbočili z trasy

Po předchozí telefonické (mobilní) domluvě snadno nalézáme již skoro kempující automobilní část výpravy. Stany již mají postaveny, ale musíme je přenýst do lesíku na šišky, protože stály na pěstované travičce, která je určena jen pro Holanďany a Němčoury, kteří mají mařeny a jiné krachující měny. V místní paluše dáváme piva a holky džusy (které oba dva jinak smrdí …). Hlídač kempu (magor, idiot …) nás nasral tak, že jsme ztratili chuť k pivu (kteréžto stálo bratru 20,- Kč), nutí nás doplatit další lidi (prý tu není zvykem takto šetřit - osoba 65,- Kč a stan 50,- Kč).

Peťa se Zdeňkou to jdou doplatit a při jednání s tím uchem na recepci, požadují doklad, který je ve slušných kempech zvykem vydávat při placení, Dostanou jen podivnou stvrzenku, ze které si kemp nenechá ani kopii. To by si finančáci smlsli. Odcházíme z paluši a odmítáme zaplatit džusy. Naši reklamaci uznávají a rychle jdeme spát na šišky. Ráno nás ještě zloděj okrade, když kupujeme rohlíky - 5 rohlíku s máslíčkem a džemem za bratru 35,- Kč. Rychle prcháme z tohoto zlodějského kempu.

Fotošky: 1. den 2. den 3. den 4. den 5. den 6. den 7. den 8. den
Deník: 1. den 2. den 3. den 4. den 5. den 6. den 7. den 8. den

Deník • KolistiFotoškyMapaÚvod