Úvod • Deník • ÚčastníciFotkyO Bulharsku
Rilský manastýr
Trasa
Rylský manastýr - pátrání po žluté značce - Rybní jezera

5. den - 15.8. středa

- RILSKÝ MANASTÝR
- ZPÁTKY DO HOR

Sáťa mě už od 7 hod vyhání ze spacáku, ale bráním se skoro až do 8 hod. Nesnídáme a vyrážíme rovnou na prohlídku kláštera.

Rilský manastýr

Dojmy a postřehy: - spousta lidí, perfektní stavba, polívání oveček klášterní vodou, ranní bohoslužba, pravoslavné ikony, zapalování svíček (spousta svícnů), darování kytiček, posvěcená voda 0,3 l za 1 leva, mniši v černých hábitech, hlavní mnich v bílém hábitu a zlatém rounu, vysoké dřevěné modlitební stoličky, nepřístupný policista

Po důkladném prolezení kláštera kupujeme výborné koblížky (stejné, jako nám udělala na snídani teta Ruska), které zapíjíme v místní hospůdce velice dobrým vychlazeným pivem značky Kamenitza (pozn. pěkný krígl, ale nemám ho) bratru za 20 Kč včetně dýžka - pod námi teče potok. U pivka píšeme pohledy, ale máme problémy se známkama neb nám je baba nechce bez pohledů prodat. Jsme ale neústupní a otravujeme tak dlouho, než nám je prodá (pohled 10Kč, známka do Čech 8Kč).

Rilský manastýr

Vycházíme z R.M. Cesta vede po asfaltce. Všude je spousta lidí, aut, autobusů - lidi kempujou, opékaj maso (které bohužel moc pěkně voní), mají svoje stolky a židličky, i staří lidé tu na dekách piknikujou. Cestou zastavujeme u "Rilské řeky" a Sáťa pere ponožky a trenky. Pokračujeme dál po žluté, která se nám různě ztrácí a znovu objevuje.

Konečně přicházíme do vesničky " ............ Poljana", kde nalézáme perfektní dřevěnej altánek se stolečkem, vaříme kafe a obědváme (co jiného než salámy, které si různě mezi sebou půjčujeme). Přehlasovali mě a jíme čerstvý chleba a starý necháváme ještě starším. Sáťa se zbavuje první části ovesných vloček (že prý asi už nevystačí plyn ;) Uvidíme, kdy příjde i na druhou část - aspoň budou mít ptáčci co jíst.

Šikovná servírka nám poradila směr našeho dalšího putování - do kopce. Nabíráme pitnou vodu z gejzíru a pomalu stoupáme po pěkné cestičce - já můžu jít ve svých najkách a pořádně si odpočinout od těch těžkejch krámů. Cestou potkáváme už jen pár lidí, krávy, ... a stále nemůžeme najít rozumný flek na spaní. Konečně - perfektní místo na trochu zaneřáděné loučce, ale zato s borůvkama a mravenišťátkem. Místní potůček měníme za koupelnu s vanou - konečně zase na chvíli čistý. Večer připravujeme bramborovou kaši - mňam. Do západu slunka rozjímáme a čteme si.

Pozn. Už bylo víc chladno, bylo tu spousta komárů, nádherné hory, lesy, západ slunka (jediný, který jsme viděli)

6. den - 16.8. čtvrtek

- ZPÁTKY DO HOR
- RYBNÍ JEZERA Rybní ézera

Po pořádné ranní rose a po čínské pánvi vyrážíme na další cestu vstříc "Rybnym ézeram". Cestou potkáváme houfy turistů (mezi nimi dva správní dědci, kteří nám přejí o-re-vo-ár). Kolem poledního přicházíme k rybním jezerám. Potkáváme tu skupinku Bulharskych mladých turistů (2+2), kteří razí naším směrem. Hážeme oběd (já změna - místo salámu dávám čokoládu), ještě studujeme mapu (nic moc nápad) a po radě místního dědy vylézáme úchvatný kopec (převýšení 300 m) strmý jak sviňa. Vyběhli jsme tam během chvilky a kocháme se krásami. Typujeme, který z mnoha vrcholků je naše Musala ... ?

Fotošky: Sofie Rilská jezera Rilský manastýr Musala Varna Cesta domů
Deník: Sofie Rilská jezera Rilský manastýr Musala Varna Cesta domů