Deník  

Sáťa vymyslel sqělý výlet, který se naplánoval na květnové svátky, takže se mohlo využít dne volna. Rozhodlo se, že se vydáme do Chorvatska na Plitvická jezera. Kromě Sáti se výletu měli zúčastnit Peťa, Roman a já (Zajíc). Den před odjezdem ale tvůrce plánu oznámil, že nejede a že se stejně plánovalo, že by se jelo jen ve třech, tak co se divíme ... Naštěstí se mi podařilo přesvedčit mýho bráchu, aby vyrazil s náma a tak se naše cesta naštěstí neprodražila. Super Sáťo. Bylo to napínavé díky tobě ještě než jsme vůbec vyrazili. Příště si zkus vzpomenout aspoň o den dřív :-(

1. den - 8.5.2002 - středa

Konečně tedy vyrážíme na cestu. Jelikož je 5:20, uvítal nás den nádherným východem slunka. Ten už jsme dlouho neviděli a ani neuvidíme - kdo by vstával tak brzo :-) Stále se bavíme o tom, že by bylo vhodné zastavit a pořádně to nafotit ...

V Břeclavi jsme přibrali Tomáše, který se nechal dovést 'taxíkem'. Trochu problém byl, kam s dalším baťohem, ale Saxo ukázalo své přednosti a po troše přemlouvání baťoh přijalo. Na celnici čeští celníci obdivují pas jednoho z členů výpravy, ale přestál jsem to (mám totiž na pase obal Ukrajina). Hned za celnicí kupujeme dálniční lupének, kterýžto však nešlo odlepit. Až díky našemu povzbuzování a Romanové mírné pomoci, lepí Peťa známku na sklo.

Na maďarské celnici jsme žádný větší rozruch nezpůsobili. Hned v první vesnici jsme ale špatně odbočili (příliš brzo), neboť Maďaři jsou špatní řidiči a když mají odbočit, jsou cedulema nejdříve 2x upozorněni a teprve třetí cedule značí, že už máme skutečně zahnout. Teď už si na cedule dáváme pozor a s odbočením vyčkáváme na pozdější dobu.

zastávka v Maďarsku

V Szombately se setkáváme se zajímavou cedulí tvaru desetinohého pavouka, které všichni rozumíme. Míříme dál směrem Zagreb. Na odpočívadle několik kiláků před hranicí, kecáme s českým řidičem kamionu, který veze do Slovinska kmín v pytlech (prej se tam bude balit a pak se poveze zpět :-) a náhradní škodovic díly. Dále se nás vyptává, jestli jedem taky do Slovinska (čímž nás zviklává). Za chvíli jsme na celnici, ale není chorvatská, ale slovinská. Holt jsme se netrefili, příště budeme třeba lepší.

Maďarská část celnice je pěkně zchátralá (a to chcou do EU), ale zaujala nás především tím, že pasy vybírali na straně pro spolujezdce (???) a když jsme odjížděli z celnice, dávali nám zelenou, ale nechtěli nám otevřít závoru. Nakonec Uhrák vyšel před budovu a dálkovým ovladačem nás ohromil. Slovinskej celník se dal s Romanem do řeči a Roman s ním plynně hovořil :-) Peťu trochu Slovinsko zaskakuje, neb špatně nahlásila povolené rychlosti. "Ale to už jinde jsme, je to jiná hranice!"

Při opouštění Slovinska a vstupu do Chorvatska jsme byli za hňupy, neb jsme tam asi otravovali. Jeden celník před náma doslova utekl a druhý vyloženě spal. Když se probral, tak jen tak mávl rukou ať vypadneme. A to ještě na nás zezadu dorážel netrpělivě kamión a řidič něco ukazoval - něco podobného jako první celník :-)

Konečně CHORVATSKO - asi po 6ti hodinách. Projíždíme hned první objížďku (kupodivu jsme se neztratili) a v Zagrebu najíždíme na dálnici a za 15 kun se dostáváme do rozstříleného a už částečně spraveného Karlovace. Tam baštíme u nábřeží (měli tam pro Čechy fintu - koš bez dna) a pak si zběžně prohlížíme městečko a dáváme v jedne kavárně kafe za 25 kaček. Peťa se nechala zlákat jadranskou zmrzlinou (asi za dvacku) a Tomáš prochází elektra a zjišťuje, co je výhodné tady nakoupit. Zjistil, že až si bude chtít koupil Sony PlayStation 2, tak si pro něj přijede sem.

Asi v 16:30 vyrážíme na další cestu a už hledáme vhodné místo na přespání. Jako první pokus byl překrásný hřbitůvek s ruskými nápisy. Bylo zde však těsno, neboť někteří zde již měli zamluvené a zřejmě předplacené místo na pozdější ubytování (byly tu hroby se jmény a datem narození, datum smrti doplní asi později...). Zkoušíme pak další místo (loučka u obydleného baráku, kde Roman nechal svou vizitku). Jak se říká do třetice všeho dobrého - nacházíme pěkně kryté místečko a rychle stavíme stany, neboť začíná pěkně pršet.

V autě děláme až do večera párty a pojídáme chleba s různými dobrůtkami. Vše zakončujeme poslechem Blaníka a už se těšíme na zítřek, jak vyjde sluníčko, protože právě přestalo pršet .... a už zase začíná :-(


1. den     2. den     3. den     4. den     5. den     

ÚVOD   DENÍK   FOTKY   ÚČASTNÍCI   MAPA
 
Kopyrajt © Roman & Honza 2004