Úvod • Deník • ÚčastníciFotkyO Gruzii
Cesta z Istanbulu až po Gruzínské hranice

Trasa
Istanbul - Bolu - Kizilcahamam - Čerkeš - Samsun
Trabzon (Aja Sofia) - Mačka (Sumela) - Rize - Hopa - Sarp

6.den - 16.7. středa

CESTA SMĚR ČERNÉ MOŘE. PRŮJEZD NÁDHERNOU KRAJINKOU, PRŮJEZD SAMSUNEM.
OBHLÍDKA TURECKÉHO SMĚTIŠTĚ V DELTĚ ŘEKY.
PŘESPÁNÍ V KEMPU - TERME

Krajinka pobliz Samsunu Ráno jsme zase napájeni čajem. Radši rychle balíme a ujíždíme, abychom jich nemuseli vypít ještě deset. Už jen fotečka na rozloučenou a výměna adres.

Směřujeme na Samsun. Jak malé děti se těšíme na moře. Cesta je únavná, horko, v autě dusno? Pár kilometrů za Samsunem ve vesničce Sakarli chceme přenocovat, nejlépe na pláži u moře. Taková ranní koupačka?. to je představa!

Jedeme ale podél páchnoucího smetiště k dost nevábné pláži. Po chvilce se k nám přiřítí jacísi místní týpci, neboť si všimli, jak tam zmateně popojíždíme. Jsou podezřele ochotní a nepříliš sympatičtí, přesto jedeme za nimi. Navigovali nás do kempu, zaplatili vlezné, vybrali nám nejvhodnější místo pro stany a stále postávali, jakoby na něco čekali. Na co asi? Chtěli prachy! Mnohem víc, než se normálně platí. Ejhle to je ale situace! Nemám z toho dobrý pocit, nejradši bych odsud prchla. Sáťa se naštval a odešli to řešit ke vstupu. Vyřešeno tak, že jsme zaplatili za nás za auto celkem 6 USD. Tureckým týpkům bylo dáno jasně najevo, že mají opustit prostory kempu. Zapíjíme to čajem a pak v klidu uleháme do stanů.

7.den - 17.7. čtvrtek

ODPLÍSŇOVÁNÍ STANU V KEMPU V MOŘI.
PRŮJEZD KOLEM MOŘE NÁDHERNOU KRAJINOU
PROHLÍDKA TIREBOLU - Pevnost Sv. Jana
V NOCI ZÁPASENÍ S UŽEHEM A ÚPALEM ... KAPKU JSME TO U MOŘE PŘEHNALI

Konečně koupačka v moři. Koupe se i kluků plesnivý stan (lepší než v pračce ?). Vlny, slunce! Super, super, super! Zpět do dětský let ?. Kousek od našich stanů piknikuje skupinka Turků a Turkyň, zřejmě jsme se jim zalíbili, tak nám donesli čaj, a když jsme odjížděli, běželi za autem s masovo-zeleninovou špejlí a pak sličná Turkyně dobíhala ještě s jednou, abychom ochutnali všichni. Tomu se říká pohostinnost.

Někteří přebrali sluníčka. Zajícovi není dobře, je rudej jak turecká vlajka a večer se klepe zimou, ač je teplo. Franta se Sáťou také spálení, i já mírně přismahlá. Jen Datel je OK. Sáťovi začíná být nevolno a dostává běhavku?

Parkujeme u řeky, navečer začíná pršet, tak zalézáme do stanů.

8.den - 18.7. pátek

TABZON - AJA SOFIA II.
SUMELSKÝ KLÁŠTER - blahoslavené panny Marie
PŘESPÁNÍ POD SUMELOU - KOUPÁNÍ V PŘÍRODNÍ VANĚ

Aja Sofia v Trabzonu Přijíždíme do Trabzonu. Prohlídka kostelu a muzea Aya Sofya, byzantská památka ze 13. století, v malém parčíku na útesu s výhledem na Černé moře. Procházíme uličky města. Proč si mě všichni ti Turci tak prohlíží, cožpak neviděli ženskou v kraťasech? ;-) V centru ochutnáváme místní speciality. Datel a já si dáváme placku plněnou kuřecím masem a zeleninou, k tomu hlávkový salát, rajčata a okořenit... Delicious! Pozornost podniku - čaj. Tam ho sice nevaří, ale žádný problém. Zaběhli pro něj k sousedům.

V horách za Trabzonem a kousek za vesnicí Macka se nachází Sumelský klášter těsně přiléhající ke stěně útesu a čnící do výše 1000 stop nad údolím Altindere. Počátky kláštera spadají do 6. století, většina však pochází ze 13. a 14. st., byl vyklizen v roce 1923. Jsme jím nadšeni.

Sumela Manastyr I toalety tu mají na úrovni - čisté, vykachličkované, tekuté mýdlo, teplá voda. Na hlídače se stačilo usmát a pustil mě zadarmo ?.

Sjíždíme kousek do údolí, kde táboříme přímo pod kamenitou stěnou. Snad na se na nás žádný kamen během noci neskulí. Sestup k řece je sice kamenitým srázem mírně komplikovaný, ale co bychom pro ten pocit čistoty nepodstoupili. Někomu dokonce při tom divém očišťování se uplavaly trenky. "Nebyli to náhodou Tvoje Zajícu? ?"

9.den - 19.7. sobota

RIZE - HLEDÁNÍ ČAJOVÝCH ZAHRAD
ZASTAVENÍ V HOPĚ - poslání mejlů, poslední zastavení na turecký čaj
NOCLEH V LOMU (POD VODOPÁDEM)

Vyjíždíme až kolem 11 hodiny s plánem koupačky v moři. Jak uvidíme pořádné vlny a vhodnou pláž zastavujeme a skáčeme do vody. A přece! Kousek za Surmene! Malá pláž, hudba, plastová křesílka a VELKÉ vlny (málem jsem přišla o horní část plavek). Místní chlapíci nám nabízeli "dokonalý" americký servis - Fanta, Sprite, Coca cola, hamburger. My bychom radši něco typicky tureckého. Spokojíme se s melounem a jedeme dál.

O půl třetí zastavujeme v Rize na oběd, který si dáváme v zapadlém saloně. Jsme jedinými hosty. Připravují se nám karbenátky (asi to bude skopové). Jsou dobré, snad to naše žaludky a střeva zvládnou. Opět čaj jako pozornost podniku.

Trideni caje Chtěli jsme navštívit Institut čaje s botanickou zahradou, kde je možné čaj ochutnat a poté i zakoupit, ale nezadařilo. "Našli naši rádcové? Nenašli!"

Čaj je zde hlavní zemědělskou plodinou. Čajové keříky jsou vysázeny snad všude mezi mořem a nadmořskou výškou 600 m.

Hop do Hopy! Zde dáváme pauzu a jdeme si městečko prohlédnout. Zajíc s Frantou hledají internetovou kavárnu, my zbývající se jen tak procházíme. Sledujeme práci žen na čajové plantáži, louskáme lískáče, smějeme se krávě pasoucí se na čaji, prohlížíme domky, odkud vyhrává turecká popmusik, prostě pohoda. Nakupujeme chleba, sýr, olivy, rajčata a dáváme si čaj. Už se připozdívá, tak jedeme hledat něco na spaní. Pro dnešek končíme v lomu u malého vodopádu. Pořádáme hody z nakoupených potravin, chvilka posezení a spát.


 1
Do Sofie 
 2
Istanbul 
 3
Černomoří 
 4
Batumi 
 5
Pod Kazbeg 
 6
Mccheta 
 7
ŠioMghvime 
 8
Tbilisi 
 9
Vardzia 
 10
Chattušaš 
 11
Kapadokia 
 12
Ihlara 
13
Istanbul (2)
 14
Cesta domů