Úvod • Deník • ÚčastníciFotkyO Gruzii
Šio Mghvime - jeskynní poustevnický systém

Trasa
Šio Mghvime

18.den - 28.7. pondělí

ŠIO MGHVIME. PROHLÍDKA KOSTELU, UBYTOVÁNÍ U HORNÍHO KOSTELÍKU
VÝLETY PO OKOLÍ. PIKNIK (ŠOPÁK A MELOUN)

Sio Mghvime Jdem nakoupit chleby, sýr a zeleninu a shánět odvoz k poustevnickému kláštěru Šio Mghvime.

Zkušeně smlouváme. Času máme dost. Taxikář chtěl 25 Lari, slevil na 20, ale i tak se nám to zdá být moc. Nakonec nás vezou dva studenti (jeden pilot, jeden přes počítače) jen za 15 Lari. Auto, takovej šílenej šroťák, sotva jede. Několik zastávek, dolití vody, drobné opravy a úspěšně přijíždíme ke klášteru.Cesta byla fakt dost špatná a my tomu taxikáři nevěřili, asi nás nechtěl natáhnout a požadovaná cena byla v normě. Ale věřte si někomu. Po těch zkušenostech?.!

Leon nás doprovází do areálu kláštera. Nese mi batoh - prostě gentleman. Kluci si je musí táhnout sami ?

Oděni do dlouhých nohavic či sukně vstupujeme do chrámu sv. Křtitele. Po prohlídce se ještě na památku fotíme s Leonem a tím druhým a začínáme si s místním mnichem domlouvat, kde by se tady poblíž dalo přespat. Nejenže nám dobře poradí, ale ještě si můžeme načepovat vynikající vodu, nazývající se Slzy mnicha. Vyrážíme k místu našeho dnešního nocležení. Nic nového pod sluncem - zase do kopce. Sáťa je v popředí a bere to zkratkou!!!! Opravdu vzrušující cesta!!! Plazíme se po břichu roštím těsně nad prudkým srázem. Stačí chvilka nepozornosti, uklouznutí?.. ááá letíííme?. Supy už si brousí zobáky! Horko mě polilo při tom pomyšlení. Ale chudák Zajíc! Ten navíc táhnul v báglu pětikilový meloun, který jsme koupili ve Mcchetě.

Konečně jsme nahoře u kapličky. Složíme zde věci a stavíme stany.

Po nadlábnutí se šopákem a chlebem jdeme na obhlídku skalních jeskyněk. Přímo až k nim se bohužel nedostaneme, ale i ta krátká cesta sama o sobě je dobrodružná. Prodíráme se keři, roštím. Balancujeme těsně nad srázem, prolézáme dírou ve skále?

Alca v Dire Večer nás ještě navštívil náš milý mnich-novic a povykládal s námi (spíš se Sáťou - to je ten velký komunikátor naší skupinky). Po desáté hodině uleháme ke spánku.

V noci je prudký vítr a k ránu poprchává.

19.den - 29.7. úterý

ROZLUČKA S MNICHY. NABRÁNÍ VODY ZE SLZY MNICHA.
PŘESUN K NÁDRAŽÍ (CESTA POLOPOUŠTÍ). BUS DO TBILISI

Počasí se vybere a hned od rána začíná pořádný PAŘEC.Dnešní plán - dostat se do Tbilisi. Opouštíme areál chrámu Šio Mghvime a scházíme prašnou a kamenitou cestou k řece, přes kterou se hodláme dostat na druhou stranu k nádraží. Zatím však nevíme kudy. Most je vidět někde v dálce. Jdeme k němu vyprahlou krajinou a za nepříjemného vedra asi hodinu. Umorné!. No, konečně! Most, řeka, osvěžení. Praní, umývání. Přecházíme to kovové monstrum a dostáváme se do neznámého městečka. Vlakové nádraží, jak zjišťujeme, je nefunkční. Prohání se zde pouze nákladní vlaky. No což. No problem. Tak si stopnem autobus. Máme štěstí! Vyběhneme k silnici, mávneme a už "brzdy kvílí", nasedáme a hurá na Tbilisi! Všichni si nás prohlíží, jako by ještě nikdy neviděli Čechy s báglama ?. Celkem pohodová cesta, zpestřená poslechem místní rozhlasové pop music. Před vystoupením posíláme k řidiči peníze a doufáme, že se tou spletitou cestou mnoha ruk k němu dostanou a že nás zase neoškube.


 1
Do Sofie 
 2
Istanbul 
 3
Černomoří 
 4
Batumi 
 5
Pod Kazbeg 
 6
Mccheta 
 7
ŠioMghvime 
 8
Tbilisi 
 9
Vardzia 
 10
Chattušaš 
 11
Kapadokia 
 12
Ihlara 
13
Istanbul (2)
 14
Cesta domů