Úvod • Deník • ÚčastníciFotkyO Gruzii
Opět v Turecku - A znovu Istanbul

Trasa
Kapadokia - Istanbul - Kapikule

28.den - 7.8. čtvrtek

HLEDÁNÍ NOCLEŽIŠTĚ PŘED ISTANBULEM (NEÚSPĚCH)
PŘÍJEZD, VÝJEZD A DALŠÍ PŘÍJEZD DO ISTANBULU :--)
UBYTOVÁNÍ V NAŠEM STARÉM DOBRÉM HOTÝLKU.
NÁKUPY. A MÁM VODNÍ DYMKU ....
VEČERNÍ PARTY S BAYRANEM ....

Ráno se dozvídám, že průjem trápí také Frantu, Sáťu a Datla. Lítáme na záchody jak zběsilí a po osmé konečně vyrážíme. Dojíždíme až do Istanbulu. Docela jsme se tam s autem zamotali a někteří byli tak vytočení, že to chtěli otočit domů. Odolali jsme však náporu istanbulskému zmatku a dorazili až do centra.

Ubytováváme se u našeho známého v hotelu Emin (5 USD na osobu a 2,5 USD pro osobu na karimatce). Sáťovi je blbě, zůstává v hotelu. Datel, Franta, Zajíc a já jdeme na pobřeží, kde si dáváme oblíbený tavuk a vařenou kukuřici. Kousek od hotelu zastavujeme na čaj. Způsobíme mírný rozruch tím, že čaj za 500 tisíc tureckých lir se nám zdá drahý, tak se bouříme a tvrdíme majiteli, že normální cena je 250 tisíc. Nejprve se nechce dát, ale jak se začnou naší diskuse účastnit i další Turci, hostitel to vzdává, vezme od každého 250 tisíc a naznačí, abychom vypadli. Prý "no problem?"

Jdeme ještě (už i bez Datla - taky mu není dobře) k Modré mešitě a k mešitě Aja Sofia. Cestou zpět dvakráte zastavujeme na čaj. Nejprve u našeho ubytovatele a pak ještě u dalšího známého. Sedíme tam dlouho, pak Bayram koupí pivo a oříšky a taxíkem jedeme na pobřeží. Nasloucháme hukotu mořských vln, vykládáme si, popíjíme plechovkové pivo, baštíme oříšky? Snad se z toho nepose?

29.den - 8.8. pátek

PROHLÍDKA PAMÁTEK
GRANT BAZAR - I DATEL NAKONEC KUPUJE DÝMKU
ROZLUČKA S ISTANBULEM A VLASTNĚ S NAŠÍ CELOU CESTOU.
CESTA K BULHARSKÝM HRANICÍM (ANEB JAK UMÍ FELICIE JEZDIT NA VÝPARY :-)
NOCLEH NA BULHARSKÉ STRANĚ V POLÍCH U HŘBYTOVA :-)

Dopoledne věnujeme Istanbulu. Návštěva Velkého Bazaru, Modré mešity, Ayi Sofie a courání se městem. Utrácíme poslední turecké liry za dárečky, trénujeme se ve smlouvání - někde to jde dobře, někde nic moc. Vracíme se krátce po poledni obtěžkaní nakoupenými "cennostmi". V hotelu nám je velmi elegantně naznačeno, že už se máme spakovat, zaplatit a vypadnout. Tak urychleně balíme. Ještě něco k snědku na pobřeží a rozloučit se s našimi známými prodavači koberců. Poslední jablečný čaj, fotky na rozloučenou? Každý dostáváme jako dárek tři pohledy Istanbulu a odcházíme. Docela smutné, že?

Dlouho se autem vymotáváme z ulic Istanbulu, opouštíme ho až kolem páté odpoledne a směřujem se k turecko-bulharským hranicím. Na benzince si dáváme poslední pravý turecký čaj a poslední turecký milión utrácíme za chleba a keksy.

Teď k tureckým a bulharským celníkům. Jako obvykle to zabere spoustu času (něco přes dvě hodiny). Probíhá to sice bezproblémově, ale různým poplatkům se nevyhneme. Dva dolary za ostřik, sedmnáct dolarů za používání bulharských silnic. Vydřiduši!

A už si to svištíme bulharskou krajinou. Cestou nám málem dojde benzin Až nám z toho tuhla krev v žilách, nervozita rostla Nikde jak na potvoru žádná benzina? ale konec dobrý, všechno dobré. Dojeli jsme a načepovali.

S blížící se půlnocí vjíždíme na jakousi polňačku, kde hledáme plac na spaní. Do čelní skla auta nám naráží odporní pavouci. Brr. Asi budu spát v autě a nevystrčím ani nohu.

Stany stavíme v polích u náhrobku mrtvého železničáře. Nad hlavami nám projíždí vlaky, protože jsme zaparkovali přímo pod kolejemi. Ó, jak "romantické"! Brr! Při průjezdu prvního "rychlíku" se nám zatajil dech. Netušili jsme, co se děje. Řítí se na nás letadlo, nebo nějaký jiný šílený stroj? A on nám nad hlavama prosvištěl vlak.


 1
Do Sofie 
 2
Istanbul 
 3
Černomoří 
 4
Batumi 
 5
Pod Kazbeg 
 6
Mccheta 
 7
ŠioMghvime 
 8
Tbilisi 
 9
Vardzia 
 10
Chattušaš 
 11
Kapadokia 
 12
Ihlara 
13
Istanbul (2)
 14
Cesta domů