Deník  

ÚVOD   DENÍK   FOTKY   ÚČASTNÍCI   MAPA   ZAJÍMAVOSTI
 1
Do Teheránu
 2
Qom
 3
Esfahán
 4
Persepolis
 5
Širáz
 6
Margoun
 7
Yazd
 8
Mašhad
 9
Masulé
 10
Gorgán
 11
Damavand
 12
Teherán
13
Istanbul
 14
Plovdiv, domů
Návštěva univerzitního města Qom
 
Trasa
Teherán - Qom
 

5.den - 9.6. středa

TEHERAN
QOM
ESFAHÁN

         8:30 ráno a jsme v Teheránu. Vystupujeme z busu a vrhají se na nás taxikáři, kteří nás ujišťovali, že jsme na úplně jiném nádraží než chceme být a že nás rádi levně převezou. Naštěstí tuto fintu známe a nenecháváme se zviklat, protože do Qomu (další cíl naší cesty) autobusy jezdí i z West Terminálu (jinak známý jako Azadi Terminál). Taxikáři nás chtěli hodit na South Terminál.

         Na nádraží pácháme konečně trochu hygienu (páč jsme při přesunu IST-THR měli čistící náčiní v zavazadlovém prostoru) a rozděláváme mapu a pokoušíme se naplánovat naše 14ti denní putování. Průvodce nemáme, máme jen nějaké stáhlé stránky z netu, ale hned se nás ujímá takovej MACHR a začíná nám plánovat naši dovolenou. Je z Rashtu, takže yen je prej vůbec nejlepší, pak prej je super Masulé, pak si máme na chvíli zajet do Shirazu a Isfahánu a zakončit to třeba Damavándem.

Opouštíme Teherán a směřujeme do Qomu

         Máme ale svůj rozum a jako první volíme univerzitní město Qom. Ani se nemusíme starat o autobus, řidič si nás našel sám a během 10ti minut už sedíme v klimatizovaném Volvu a řítíme se to do Qomu. Tady začínáme zjišťovat, že ceny, které jsme zjistili u našich předchůdců cestovatelů, se trošičku hejbly a to směrem nahoru. Takže lístek do Qomu nestál 2000 rialů ale hold 12000 rialů. Tady bych zavedl měnu papírek, kterou jsme rádi používali. 1 papírek je 10.000 rialů, což bylo přibližně 33 Kč (1 USD jsme měnili za 8.400 rialů). S cenou souhlasíme, protože nechceme v Teheránu zatvrdnout a chceme být z něho pryč co nejdřív. Řidič busu si nás posadil hned dopředu k němu, celou cestu s námi kecal, nalíval čaj, kouřil, pojídal semínka a u toho ještě stíhal řídit :-)

         Po 2 hod vystupujeme v Qomu na křižovatce a opět se o nás začínají přetahovat taxikáři. Po smlouvání bereme jednoho taxmena, který nás za 1 papírek háže na autobusové nádraží. Tady chceme nechat batohy a zamluvit si lístky na bus na večer do Esfahánu. Tady nám bohužel řekli, že bus do Esfahánu jezdí z jiného nádraží a jeden očividně solidní taxmen nás tam za půl papírku hodil. Jaké bylo překvapení, že jsme se dostali opět na onu křižovatku, kde jsme vystupovali z autobusu. A opět se na nás seběhli všichni taxmeni z okolí :-(

Mešita Hazrat-e Masumeh

         Takže jsme stále na stejném místě (stále s batohama), jen je o hodinu víc a naše peněženka je o papírek a půl chudší a ještě začíná být nesnesitelné vedro. Po dohadování, kam vlastně chceme, nás další taxikář háže za 1 papírek na to správné místo - k hrobu sestry Imáma Rézi - Hazrat-e Masumeh. Jsou tu masy věřících a nás jako křesťany samozřejmě nechtějí pustit dovnitř. Rozdělujeme se, Franta hlídá batohy a já dělám nátlak na hlídače u vstupu. Po 10 minutách přesvědčování se mě zastává mladá krasavice v černém a slíbila hlídači, že mě provede a že na mě dohlédne. Bylo to neskutečně úžasné - měl jsem z toho místa strašně dobrý pocit. Snažil jsem se s krasavicí komunikovat, ale spíš jsem naslouchal a vyptával se. Po 10 minutách se mě ujímá správce mešity a zve mě do klimatizované kanceláře, kde jsme opět kecali a vykládali o islámu, křesťanství, hledali rozdíly, no řeknu vám, že jsem se pěkně zapotil. Byla to fuška s ním komunikovat :-)

         Obdaroval mě pohlednicí a to už jsem běžel pro Frantu, ať si to vevnitř taky užije. Děláme ještě nějaké fotečky areálu (vevnitř by se asi nemělo fotit, takže to práskáme jen tak v rychlosti od boku) a to už utíkáme na jídlo, protože nám docela vyhládlo. A tady se setkáváme s íránskými sendviči, kterých jsme se něco najedli. Po celém Íránu jedí hlavně sendviče a kebaby. Sendvič je rozkrojená houska naplněná opečeným salámem se zeleninou a okurkama, kebab je pro změnu maso na tyči opečené nad ohněm (bylo docela bez chuti - vůbec nekoření). Vše se zapíjí nápojem zvaným Zam Zam PiPi (pamatuji si, že se to dřív jmenovalo Persi Cola - hold změna je život). Mimochodem, Zam Zam je posvátný pramen v Mekce.

Vstupní zrcátkový portál

         Vracíme se zpět na kruháč (půl papírku) a sotva jsme stačili navštívit WC, už sedíme v buse směr Esfahán. Konečně takový pěkný starý rozhrkaný mercedes a do Esfahánu se dostáváme skoro zadarmo (taktéž 1,2 papírku). V našich vytištěných papírech z netu jsme se dozvěděli o hotelu Amir Kabir a protože se do Esfahánu dostáváme už za tmy, nehledáme jiný hotel a ubytováváme se v Amiru rovnou na 2 noci (5 USD / osobu / noc). Na konci našeho putování jsme zjistili, že to byl nejdražší hotel, kterého jsme využili.

         Necháváme si batohy na pokoji a vyrážíme na obhlídku večerního Esfahánu. Dostali jsme se až na hlavní esfahánské náměstí Imáma Square, které i teď v 11 hod večer bylo plné lidí, kteří tu piknikovali, proháněli se na motorkách, bruslili, hráli fotbálek nebo bedbinkton anebo se jen tak procházeli a baštili zmrzlinu.


 1
Do Teheránu
 2
Qom
 3
Esfahán
 4
Persepolis
 5
Širáz
 6
Margoun
 7
Yazd
 8
Mašhad
 9
Masulé
 10
Gorgán
 11
Damavand
 12
Teherán
13
Istanbul
 14
Plovdiv, domů


ÚVOD   DENÍK   FOTKY   ÚČASTNÍCI   MAPA   ZAJÍMAVOSTI

 
Kopyrajt © Roman & Yenya - 2005