Deník  

ÚVOD   DENÍK   FOTKY   ÚČASTNÍCI   MAPA   ZAJÍMAVOSTI
 1
Do Teheránu
 2
Qom
 3
Esfahán
 4
Persepolis
 5
Širáz
 6
Margoun
 7
Yazd
 8
Mašhad
 9
Masulé
 10
Gorgán
 11
Damavand
 12
Teherán
13
Istanbul
 14
Plovdiv, domů
Margoun vodopády - úžasné zelené scenérie
 
Trasa
Širáz - Margoun - Širáz
 

10.den - 14.6. pondělí

SEPIDÁN
MARGOUN VODOPÁDY

         Opouštíme hotel, na náměstí ještě koukáme inspirativně na fotku vodopádů za výlohou cestovní kanceláře (úžasné), takže neváháme, bereme taxi a za papírek se necháváme odvézt na druhý konec města, odkud jezdily autobusy směr Yasuj. Asi do půl hoďky jsme byli naloženi v minibusu do Sepidanu. Jsme jako vždy centrem pozornosti a snaží se nám pomoci tím, že zakreslují do mapy vodopády. Vůbec se v mapě nemůžou zorientovat - asi mapy moc často nepoužívají :-)

         Cesta je taková zvláštní, projíždíme polo stepí, víc pouště než zeleně. Spatřujeme odbočku na místo Lost Paradise, ale autobus jede dál do pouště :)

Děcáci po cestě

         V Sepidanu autobus končí a začala opět bitka taxikářů za nekřesťanské ceny. Volíme taktiku ústupovou a jdeme v poklidu na sendvič. Během chvilky jsme se domluvili s mladíkem, který nás k vodopádům hodí autem. Vzhledem k tomu, že je to údajně 50 km končíme při smlouvání na částce 6 papírků (asi 200 Kč). Zastavujeme ještě v supermarketu kde nakupujeme vodu (to jsme ještě netušili, že jí tam bude habaděj :-) a za chvíli již vyrážíme na cestu. Za chvíli začínáme mladíka litovat - silnice je příšerná (občas se úplně ztratí) a navíc pořád do kopce. Občas jsme si poručili zastavit, protože krajina byla překrásná, ale stále to byla taková polo step a po vodopádech ani vidu ani slechu. Ještě stále jsme nevěřili, že by tam nějaké vodopády měly být ?!?

         Vyhodil nás ve vesničce Margun, že dál už nejede, ale že vodopády jsou už jen 2 km (máme mu věřit?). Hned jsme si našli zvláštního přítele, který nás tu uvítal, utvrdil nás, že jsme na jednom z nejkrásnějších míst Íránu a že vodopády jsou opodál. Ukázal nám malého kluka, který nás tu bude zítra ve 14 hod čekat a dovede nás k nim domů na oběd a pak nás prý hodí i zpět do Sepidanu. No to by bylo super :--)

         Stoupáme po polňačce (občas i sem tam projede auto) a za půl hodinky nevěříme vlastním očím - úplný oční výtěr - nádhera - tak přece tu jsou - na pokraji smrti vysílením, ale stálo to za to.

         Margun berou Íránci jako piknikovací místo, tak se tady schází celé rodiny s perskými koberci, s vařičema, se spoustou jídla. A my blázni jsme dělali pytlíkovou polívku, blázni. Sotva jsme ji dojedli, přišel jeden z piknikujících Íránců (z ostrova Bahrain) a dostáváme obrovskou mísu se dvěma zapíchlýma lžicema a prej: jezte. Bylo to něco na způsob rizota, jen místo masa tam byly nějaké mořské potvory (Mač-Bus). Je to skutečná dobrůtka a já se nenechávám zvyklat ani Frantovou myšlenkou, že je to ze sóji.

         Baťohy hážeme do tajné skrýše u malé jeskyňky, bereme jen foťáky a jdeme na průzkum kaňonu. Cestou kolem náhonu (do vesnice) se dostáváme úplně do zadní části kaňonu, kde byla nádherná laguna. Nedá nám to, dolů s gaťatama a brodíme a fotíme a ...

Vodopád

         U vodopádu jsou v různých výškách různé terasy, vhodné k piknikování. Tak jednu z nich taktéž okupujeme a relaxujeme a pozorujeme ostatní Íránce. Dělníci, co tu staví schody nás zvou na čaj, tak s nimi kecáme i když neumíme íránsky a oni zas neumí anglicky. Překvapivě se nám daří vyjádřit vše, co potřebujme ;-)

         Vyzvedáváme baťohy z naší skrýše a na jedné z teras stavíme stan. O terasu nad náma paří 5 chlapíků, zjišťujeme že jsou to pět porotci a soudci. Dávají nám broskve a třešně, pobíhají kolem vodopádu a pořád se fotí Zenitem.

         Na večeři jsme si připravili lahůdku - čokoládový puding se zrním. Mňam. Těsně před setměním přibíhá z vesnice chlapík s tím malým klukem (který na nás bude zítra čekat) a prý je to tady nebezpečné a že máme jít spát k nim a že se najíme a pak pokecáme, pak pujdem spát a pak se ráno zase najíme a pak se tu můžeme zas celé dopoledne poflakovat a pak se zase najíme a pak nás odvezou dolů. Přesvědčujeme je, že bysme moc rádi přespali tady, ale že se zítra určitě odpoledne potkáme - no jsou to fakt borci. Neuvěřitelné :-)

         Byla to jedna z mých nejkrásnějších nocí - u vodopádu ...

11.den - 15.6. úterý

MARGOUN VODOPÁDY
ŠIRÁZ
ODJEZD DO YAZDU

         Vstáváme poměrně brzy, přesouváme stan na nižší patro, kde neprská voda a sušíme. Mezitím lítáme jak blázni po skalách a fotíme vodopád ze všech možných stran. Vodopád se po ránu nádherně nasvítil, k tomu se udělala duha a na pozadí překrásná sytá modrá obloha, tak odolejte tomu :-)

Honza v obležení školáků

         Kolem 10:00 se začínají sjíždět Íránci a začínají piknikovat. Největší hrůza byla, když nás napadla 30ti hlavá horda školáků dychtivých bavit se anglicky. Byli úplně všude, překřikovali se jeden přes druhého a když jsme asi po padesáté odpovídali na otázku jak se jmenujeme a máme, mysleli jsme, že odpadnem. Naštěstí je jejich učitelé trochu krotí a tak můžeme sbalit naše baťohy a nachystat se k odchodu. Ještě než se nám podařilo vodopády opustit, další rodinka nás zve na čaj (jídlo odmítáme, páč máme domluven oběd ve vesničce) a tak ještě vykecáváme a děláme poslední fotečky.

         Po poledni už sedíme u našich přátel v Margunu za stolem (resp. za ubrusem na zemi) - chleba, cibule, něco jako podmáslí (příšerně kořeněné), rýže, kuře s omáčkou - docela to jde :-) a několik čajů. Kromě nás dvou zde vysedává asi 5 dospělých chlapů a jeden malej kluk. Vysedáváme a popíjíme čajíky a Íránci vášnivě diskutují. Nevíme sice moc o čem se baví, ale jejích diskuze jsou velice hlasité a zvláštní. Vždy má jeden dlouhý monolog a ostatní mu pak oponují. Vypadá to jak kdyby se hádali, ale nakonec vše dobře skončí a už se snaží komunikovat i s námi.

         Pomalu se loučíme, Íránci si nás fotí telefonem, my je Nikonem a slibujeme, že určitě pošleme fotečku. Zjišťujeme, že tady Ti machři si zde staví sádky na ryby. Je to tady taková polo step, to jsem zvědav, jak se jim povede. Musíme je někdy ještě navštívit ...

Oběd u přátel z Margounu

         Íránci nás vzali až nazpět do Sepidanu (cestou pouštěli zakázanou kazetu Bon Jovi), kde se srdečně loučíme a za chvilku již sedíme v autobusku směr Širáz. No vlastně nejdříve různě jezdíme městem sem a tam, nabíráme lidi, bereme benzin, vracíme se zpět na puvodí místo, ale do hodiny jsme úspěšně opustili Sepidán a za další hoďku se ocitáme opět v Širázu. Tam se nás ujal kouzelný dědeček, který nám domluvil taxi za 0,6 papírku k hlavnímu nádraží.

         Naháněči nám okamžitě prodali jízdenku do Yazdu (2x 1,6 papírku), zbytek času do odjezdu busu trávíme piknikováním, kde nás všichni okukují, jak vaříme kafe (3 v jednom :-)

         Cestou do Yazdu několikrát zastavujeme na čaj (který i občas dostáváme zdarma), na videu dávali šílenej béčkovej am. film s Robertem Patrikem ?!?


 1
Do Teheránu
 2
Qom
 3
Esfahán
 4
Persepolis
 5
Širáz
 6
Margoun
 7
Yazd
 8
Mašhad
 9
Masulé
 10
Gorgán
 11
Damavand
 12
Teherán
13
Istanbul
 14
Plovdiv, domů


ÚVOD   DENÍK   FOTKY   ÚČASTNÍCI   MAPA   ZAJÍMAVOSTI

 
Kopyrajt © Roman & Yenya - 2005