Deník  

ÚVOD   DENÍK   FOTKY   ÚČASTNÍCI   MAPA   ZAJÍMAVOSTI
 1
Do Teheránu
 2
Qom
 3
Esfahán
 4
Persepolis
 5
Širáz
 6
Margoun
 7
Yazd
 8
Mašhad
 9
Masulé
 10
Gorgán
 11
Damavand
 12
Teherán
13
Istanbul
 14
Plovdiv, domů
Znovu v Istanbulu
 
Trasa
Turecká hranice - Plovdiv - Sofia - Balkán a domů zpět do BRNA
 

30.den - 4.7. neděle

PŘEKROČENÍ HRANIC DO BULHARSKA
PLOVDIV
BÍRA FEST A SUPERSTAR PLOVDIVU

         Asi ve 3:30 nás probudilo houkání lokomotivy a vlak je tu. Ještě hodinu lenošíme, pak jdeme na nádraží, kde nás hnedka odchytávají turečtí celníci a dávají nám štempl do pasu. Nasedáme do vlaku (jedinej vagón je sedací, zbylé jsou ležáky), kterej je pln Bulharů, sedíme v smradlavém kupé s třema cigoškama, které hulí cigaretu za cigaretou.

         Blížíme se k Svilengradu a najednou je průvodčí zde - nelením, vytahuju připravenou dolarovou bankovku a 2 leváky a světe div se - funguje to. Průvodčímu to stačilo. Tak jsme z Kapikule až na nádraží do Svilengradu zaplatili 60 Kč a můžeme jet dál.

Staré město

         Ve Svilengradu stál vlak dobré 2 hodiny - to zas chodili bulharští celníci a demontovali vlak a koukali, co kdo pašuje. Do báglů se ale nikomu nepodivali ...

         Ve Svilengradu po pasové prohlídce kupujeme jízdenku do Plovdivu (2 x 4 leváky) a vyrážíme. V Plovdivu jsme asi v 10:00, necháváme batohy v uschovně, Franta jde testovat záchody a já hledat směnárnu - jak to tak bývá, zas nemáme peníze :() Směnárny jsou v neděli samozřejmě zavřené, ale nacházíme luxusní hotel, kde nám 20 USD bez problému mění.

         Zjišťujeme, co je zajímavého v Plovdivu (dáváme Kamenitzu v nenápadném stánku a děvčica umí sqele anglicky, takže víme co potřebujem) a přesouváme se do staré čtvrti, kde jsou téměř 200 let staré baráky. Perfektní podívaná. Nalézáme i amfiteátr předělaný na letní kino.

Ivan - osvoboditel

         Další náš cíl je Ivan - osvoboditel. Zdoláváme kopec (docela pěkný park), na jehož vrcholu stojí Ivan s kalašnikovem. Je odtud docela pěkný výhled na město. Přesouváme se zpět do centra, kde začínají naše obchůzky pivnic. Nejdříve tradiční Kamenitza, pak zkoušíme Stela Artoiz (nic moc), tak se vracíme zpět ke Kamenitze. Mezitím testujeme bulharské zmrzliny (prodávány na váhu) a jsme úplně hotový z Bulharek. Jedna krásnější jak druhá. No to jsou fakt krasavice, a nebo že by to dělalo to, že jsme měsíc neviděli odhalenou ženskou? Bulharky nenosi minisukně, oni mají mikrosukně - to jsem ještě neviděl.

         Zbylý čas do noci trávíme na hlavním náměstí, kde se pořádala akce podobná Česko hledá Superstár po Bulharsku. V podstatě to byla docela hrůza, kromě mladé blondýny, která by mohla konkurovat Mariah Cary a dvoum špuntům, kteří měli dokonalé pohyby.

         Po koncertech se promítá na velké plátno finále EURO 2004 a my vyrážíme zpět k vlakovému nádraží. Kupujeme jízdenku (2 x 5 leváků) a jsme zase kompletně bez peněz (krom Frantovýho třicetníku na záchod). Poleháváme do 3:00, pak berem baťohy z úschovny (ještě teda ukecáváme babču, že nemáme víc peněz - bylo po půlnoci a tak chtěla zaplatit další den) a v 3:30 vyrážíme směr Sofia.

31.den - 5.7. pondělí

SOFIA
SVÁTEK PRÁCE
MASTYKY
ODJEZD DOMŮ

         Bágly opět necháváme v úschovně a přesouváme se do centra města. Franta touží mít vyfoceny všechny kostely ve městě, takže je postupně obcházíme. Nemáme moc štěstí, páč se ve městě asi slaví svátek práce a jsou zde různé uzáverky, nastoupení vojáci v pluku, fousáči, pionýři, modrý transportéry, hasiči, atdatd.

Sofia - chrám Alexadra Něvského

         Nakonec rezignujeme, fasujeme bulharské vlaječky a jdeme do průvodu s Bulharama. Po společném zvolání hurá se všechny masy dávají do pochodu, za nimi jedou i vozidla a celé to uzavírá koňský pluk. Jdeme se občerstvit na ledovou kávu (v ceně jsou totiž záchodky), v supermarketu probíhá tradiční nákup vín a mastyk a pomalu se přesouváme zpět k nádraží, kde musíme vše nacpat do již plných baťohů. Nakonec se to podaří, ale zjistili jsme, že můj baťoh vážil 35 kg. Tolik jsem snad ještě nikdy neměl ...

         Bus přijíždí v přesně stanovený čas (15:30) a tak se pomalu loučíme se Sofií a vlastně i s celou naší letošní cestou. Jsou drobné problémy na hranicích (největší drsňáci byli Jugoši - všichni si museli vzít bágly z busu a dělaly se namátkové kontroly - kdyby otevřely naše bágly a uviděli ten chlast, tak nás na místě zastřelí).

32.den - 6.7. úterý

KONEČNĚ DOMŮ

         V 10:00 přijíždíme na Zvonařku, dáváme konečně pořádné pivo a vzpomínáme, jak jsme se vlastně celou dobu měli. Nezbývá, než se těšit na další rok, co nás zase napadne za šílenost :-) Já bych se do Íránu chtěl určitě ještě jednou vrátit, páč jsou tam místa, kam se nám dostat nepodařilo a které ještě stojí za to, a také se ještě jednou podívat na Damavánd a vylézt ho konečně v čase, jako ten stařík s hůlkou ...


 1
Do Teheránu
 2
Qom
 3
Esfahán
 4
Persepolis
 5
Širáz
 6
Margoun
 7
Yazd
 8
Mašhad
 9
Masulé
 10
Gorgán
 11
Damavand
 12
Teherán
13
Istanbul
 14
Plovdiv, domů


ÚVOD   DENÍK   FOTKY   ÚČASTNÍCI   MAPA   ZAJÍMAVOSTI

 
Kopyrajt © Roman & Yenya - 2005