Deník  

1. den - 2.7.2004 - pátek

ORAVSKÝ PODZÁMOK, PROHLÍDKA HRADU, PRYČ Z CIVILIZACE

Vyjíždíme motoráčkem v 6:47 z Moravské Třebové (Pavel a já - Alča), směr Česká Třebová (půlhodinka čekání, kupujeme jízdenky, dáváme si kafíčko či kapučino), rychlíkem do Přerova, kde přestupujeme na Hranice na Moravě. Setkáváme se s dalšími členy naší cesty na Slovensko - Sáťou a Romanem a všichni společně směřujeme směr Půchov. Kluci vytahují už dosti ;-) upitou dvoulitrovou pet láhev s výborným bílým vínem. No, prostě nezapřou, že jsou z jižní Moravy (Mikulova na Moravě). Musím ochutnat, tak hned požaduji dolití plecháčku, který stále koluje mezi námi, dokud není flaša prázdná. Cesta díky konzumaci vína rychle ubíhá… :-) V Kraľovanech při přestupu som málem vypadla z vlaku. Že by to vínko :-)???

V půl třetí odpoledne jsme v Oravském Podzámku. Příjemná zhruba hodinová prohlídka hradu (dolní, střední a horní části) s ukázkou šermu nás ukryla před deštěm. Následuje seznámení se s menu místní hospůdky (koštujeme kukuřici - Alča, česnečku - Pavel, Sáťa, Roman, bramborák - Roman, nechybí ani pivko)

Oravský hrad

Kolem páté se zvedáme a vyrážíme do lesů. Část cesty (zhruba půldruhého kilometru) vede po rušné asfaltce - nevalný zážitek. Chceme se projít po mostku, bohužel narážíme na zavřené mříže. Sáťa je naštvaný a lítají z něj sprostá slova. Konečně odbočujeme z asfaltky. Nikde však nevidíme modrou značku, po které bychom měli jít. Koukáme do mapy. "Asi to je tahle cesta", tak jdeme po ní. Příjemná lesní cesta se však po určité době mění v totální blátovisko. Tak si "pěkně" čvachtáme v blátě. Sakra, klouže to. Po sedmé hodině začíná poprchávat a pak i pršet. Hledáme místo pro stany (spíše stan - objasním později). Nedaleko je louka, tam zakotvíme. Není to ale ledajaká louka. Je to louka plná ………. (Snad nečekáte, že napíšu krásných lučních květin! Kdepak!)………. ovčích bobků, spíše pořádných hoven. První fáze stavby stanu je nalezení vhodného, pokud možno rovného místa. Druhá fáze - odklizení ovčinců a třetí - samotná stavba. Pavel a já se do toho s vervou pouštíme. Sáťa s Romanem mají menší (větší) problém. Když Sáťa zvolal takovým smířlivým hláskem: "Romane, ty mě asi zabiješ." Tušili jsme, že něco není v pořádku……. Brzy to Sáťa vyslovil nahlas: "Zapomněl jsem doma tyčky od stanu." Překvapení, údiv či úlek ve tvářích! Kluci však nepropadají panice a staví v lesíku s pomocí Pavlových teleskopických holí provizorní přístřešek. Tvar má sice hodně divnej, ale spát se v tom prý dalo. K večeři společně likvidujeme Pavlovi konzervy a zbytky roztavených a znovu ztuhlých sýrů. Ten Camembert, co jsem si koupila (byl v akci), je pěkně hnusnej!!! Noc je klidná.


1. den     2. den     3. den     4. den     5. den       1denní výlet     

ÚVOD   DENÍK   FOTKY   ÚČASTNÍCI   MAPA
 

Kopyrajt © Roman & Alča 2004