Něco málo o Ukrajině Na úvodní stránku

Zjistit něco o Ukrajině se jen tak jednoduše nedá. Většina dřívějších informací je utopena pod magickým pojmem Sovětský svaz a nových knih či průvodců z této oblasti není zrovna přespříliš.

  • Sousední země: Polsko, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko, Moldávie, Bělorusko, Rusko (viz. mapa)
  • Rozloha: 603 700 km² (od západu na východ je 1316 km, ze severu na jih je 893 km)
  • Přírodní podmínky: Rovina, rovina, rovina, … ještě že získali Podkarpatskou rus a část Karpat. Pak na jihu mají Krymské hory a pár vrchovin (Dněperská, Volyňsko - podolská). Nejvyšší hora Hoverla je v Karpatech 2061 m.
  • Podnebí je notně rozdílné, celkově však mírnopásové a příznivé, snad jen na Krymu subtropické.
  • Síť řek je dosti hustá na severu, na jihu řidší. Povodí Dněpru zabírá více než polovinu Ukrajiny. Západem protéká Dněstr, Tisa a na hranicích Dunaj. Téměř 3% území Ukrajiny zaujímají bažiny, které jsou hlavně v povodí řek. 65% plochy zaujímá velmi úrodná černozem.
  • Rostlinstvo je různorodé, na severu jsou lesy, ve střední části se pak střídají se stepními plochami, na jihu jsou pak pouze stepi. Nejrozšířenější stromy jsou: dub, jilm, bříza, habr, jasan, borovice, topol aj. Svéráznou flóru má Krym a trošku i pobřeží Černého moře.
  • Zvířena je dosti pestrá, včetně vlků, medvědů, losů, tetřevů, stříbrných lišek aj. (350 druhů ptáků, 100 druhů savců)
  • Na Ukrajině mají též slušná ložiska rud, uhlí, nafty, břidlice, titanu, bauxitu, …
  • Obyvatelstvo:
            Ukrajinci 73%,
            Rusové 22%,
            Židi 1%,
            Ostatní (Poláci, Bělorusové, …) 4%
  • Největší města (podle počtu obyvatel)
            Kyjev (hlavní město) - 2,8 mil. (1995)
            Charkov - 1,7 mil. (1995)
            Dněpropetrovsk - 1,2 mil. (1995)
            Doněck - 1,1 mi. (1995)
            Oděsa - 1,1 mil. (1995)
            Lvov - 852 000 (1995)
            Mariupol' - 520 000 (1990)
  • Stručná historie
            5. st. - údajné založení Kyjeva
            9. st. - spojení menších knížectví - Kyjevská Rus
            988 - Vladimír I přijímá křesťanství
            10. st. - rozmach za Jaroslava Moudrého
            1051 - první kyjevský metropolita Marion
            po smrti Jaroslava Moudrého - rozpad Kyjevské Rusi
            12. st. - Kyjevské knížectví
            1240 - mongolsko - tatarské nájezdy
            1362 - připojení k Litevsko - Polskému knížectví
            1471 - Kyjevské vojvodství - hl. město Kyjev
            1569 - spadá pod Polsko
            1654 - za Bohdana Chmelnického - znovu sjednocení Ukrajiny s Ruskem (osvobození od Polska) - autonomní kozácký stát pod Ruskem
            1917 - potlačení pokusu převzít moc Sověty
            1918 - obsazení sovětskou armádou - po Brest-Litev. míru - něm. armáda
            1920 - definitivně pod Sovětským svazem
            1991 - svrchovanost státu